Homeopatie

Homeopatie je jednou z metod komplementární, nebo též alternativní medicíny. K léčbě se využívají vysoce zředěné látky rostlinného, živočišného a chemického původu. Tyto látky, jsou-li v pokusu podávány v nezředěném stavu, mají schopnost vyvolat u zdravého jedince příznaky, kterými trpí nemocný. Základním principem homeopatie je tedy analogie – podobné nechť je léčeno podobným.

Ačkoli pravidlo podobnosti v zásadě používali již Hippokrates a Paracelsus, základy homeopatie položil teprve na konci 18. století německý lékař a homeopat Christian Samuel Hahnemann. Nejprve sám na sobě a svých blízkých studoval účinky jednotlivých látek tehdejšího lékopisu. Tytéž substance pak používal k léčbě nemocných, u nichž pozoroval příznaky podobné těm, které zjistil v pokusu. Aby se vyhnul jedovatému účinku, výchozí látku postupně ředil a léčebný účinek zůstal kupodivu zachován i při vyšších ředěních.

Hahnemannovy myšlenky následně rozvíjeli jeho žáci a další pokračovatelé. Vznikla řada směrů a homeopatických škol, přičemž míra, s jakou se současní homeopaté k Hahnemannovu odkazu hlásí, je různá.

Nejčastěji užívanou lékovou formou (tzv. homeopatika) jsou homeopatické granule nebo globule – kuličky ze sacharózy a laktózy, na které je navázáno příslušné ředění účinné látky. Poměrně běžně jsou dostupná i homeopatika ve formě alkoholových kapek. Homeopatika nepůsobí chemicky, ale energeticky. Povzbuzují tělo, aby dosáhlo rovnováhy.

Homeopatie vnímá člověka jako celek, tedy tělo a duši současně. Výběr konkrétního homeopatika se proto řídí jak tělesnými, tak psychickými vlastnostmi klienta. Homeopatie má široké pole působnosti  - od řešení akutních stavů po chronické obtíže. Homeopatie je šetrnou léčebnou metodou, a proto je vhodná i pro těhotné a kojící ženy, kojence, batolata a malé děti.
                                                                                                                                                      
Při užívání homeopatik je vhodné dbát na dostatečný odstup od jídla a pití – min. 15 minut, lépe 30 min. Jednotlivá dávka homeopatického léku se nechá rozpustit v ústech, nezapíjí se. U novorozenců a kojenců se homeopatikum rozpustí v malém množství převařené kojenecké vody a roztok se pak podává umělohmotnou lžičkou, event. injekční stříkačkou. Jelikož se homeopatika vstřebávají ústní sliznicí, neměly by být v okamžiku užití v ústech žádné aromatické léky (např. káva, čaj, mentol). Během homeopatické léčby je rovněž vhodné nepoužívat zubní pasty obsahující mentol.

Homeopatika je třeba skladovat mimo dosah elektrického záření. Prakticky to znamená především nepokládat je v blízkosti počítače a nenosit je v kabelce společně s mobilním telefonem. Dále je vhodné chránit homeopatické léky před přehřátím a vyvarovat se kontaktu s těkavými vonnými substancemi (např. parfémy).   


Zpět na hlavní stranu